V posledním říjnovém týdnu se děti dozvěděly, že z malého dýňového semínka může vyrůst obrovská dýně. Letošní zásoba dýní byla dostatečná, a tak si děti mohly do sytosti užít jejich dlabání, „preparování“, čištění a zkoumání semínek. Velkým pomocníkem byl mikroskop, který kluci a děvčátka zvládnou samostatně obsluhovat. Ukázali jsme si, že dýně můžeme nejen dlabat, ale třeba zdobit zatloukáním špejlí pomocí kladívka, porovnávat jejich hmotnosti, určovat zajímavé vlastnosti. Vyzkoušeli jsme si „pohybovku“, jak dýňové semínko roste, na vatový podklad jsme s pomocí pipet kapali oranžovou barvu a sledovali, jak se rozpíjí a tvoří originální dýně. V pátek jsme se vydali do tělocvičny na DÝŇOHRANÍ, kde na nás čekala spousta stanovišť. U každého stanoviště nás vítala dýně se svým úkolem, aby prověřila naši odvahu, zručnost, trpělivost a spolupráci. Poslední zastávkou na pátečním DÝŇOHRANÍ  bylo hledání dýní podle prastaré mapy. Nikdo nepochyboval, že by pátrání po dýních skončilo neúspěchem, protože ohlasy dětí „já se ve starých mapách vyznám“ nás přesvědčily, že okolí školky mají dobře „zmáknuto“. Nikdo sice nevěděl, kdo dýně u školky ukryl, ale jisté je, že byly dvě a že na ně byla potřeba přivézt žebřiňák a kolečka. Ale i s tím se naši kluci siláci vypořádali. Trošku nás mrzí, že jsme si nestihli uvařit dýňovou polévku, ale to vůbec nevadí, protože naše paní kuchařky ji umí ze všech nejlépe a my už se na ni moc těšíme.