I když by se mohlo zdát, že první zářijové dny se od těch předešlých poněkud lišily, opak je pravdou. Opět jsme 1. září přivítaly v MŠ šikovné děti, které se během celého září adaptovaly. Pro nikoho ale nebyla školka úplně něčím novým. Některé děti poctivě docházely každou středu do školky v rámci adaptačního programu, kde se seznámily s prostředím a hračkami. Děti, které do naší MŠ přešly ze Skrochovic, to měly možná o trošku náročnější. Musely se seznamovat s novými tvářemi, prostředím a jinými pravidly. Věříme, že navzájem si byly velkou oporou právě děti samotné, než zjistily, že i u nás ve školce se můžou podělit o to, když je něco trápí, zasmát se, když na úsměv mají chuť a že pro hezká slova a pohlazení nemusejí chodit daleko. První dva týdny patřily poznávání jeden druhého formou her a zábavných úkolů. V rámci poznávání jsme využili vláček, který nám všechny nastupující sám vyjmenoval, učili jsme se pojmenovat své emoce, postavili jsme si vlastní „sovičkovou“ školku. Kreslili jsme sami sebe i sebe navzájem, určovali počáteční písmena jmen našich kamarádů a rozdělovali je do slabik. Připomněli jsme si, co to znamená, když zazvoníme zvonečkem a ozdobili jsme si pastelku, na které se ráno společně vítáme. Domluvili jsme se, že každé pondělí budeme losovat podle obrázků dětskou lidovou písničku, kterou se daný týden budeme učit. Druhá polovina září byla pohádková. Děti si každé poledne žádaly pohádku O koblížkovi, proto jsme si ji společně několikrát zahráli, naučili se jeho písničku, koblížek jsme namalovali a pořádně pocukrovali. Naučili jsme se, z čeho se získává mouka, poslechli si pohádku Kuřátko a obilí a podle obrázkového receptu jsme si poslední zářijový pátek koblížka usmažili. Začátkem října nás čeká téma dopravy. Děti chtějí prozkoumat traktory, protože už vědí, že bez nich by v létě nebylo obilí ani mouka na koblížky.