To přece není kino! To je planeta, balón, houba.. Dělaly si děti starosti, když se dívaly, jak se sférické kino nafukuje. Paní, která s kinem přijela, děti ale ujistila, že se nemají čeho bát a že tato obrovská polokoule, která zaplňuje polovinu třídy, opravdu kino je. Seznámila děti s pravidly, která mají v kině dodržovat. Děti si dle pokynů udělaly dlouhého hada a uvnitř našly pohodlné místečko a polohu, která jim vyhovovala. A začaly se dít divy. První pohádka byla o broučcích. Děti měly za úkol zjistit, čím se živí stromy a broučci jim to v pohádce všechno vycvrlikaly. Po pohádce na děti čekaly omalovánky, které si mohly dle své fantazie dozdobit. Vykreslovaly, lepily nálepky a kamínky, aby omalovánky byly co nejveselejší. Druhá pohádka byla z podmořského světa, která děti vtáhla do děje tak, že si připadaly jako samotní potápěči. Společně jsme prozkoumávali krásy začarovaného korálového útesu KALUOKAHINA do té doby, než bylo kouzlo zničeno výbuchem podmořské sopky. A tak jsme se společně vydali na dobrodružnou plavbu. Jedinou stopou nám bylo starobylé vyprávění o „doteku Měsíce“. Co myslíte? Byla naše dobrodružná plavba úspěšná?