Ani letos jsme nezapomněli na naše předškoláky. Jejich poslední školkové zvonění si užili 19. června se svými nejbližšími a kamarády ze školky. Všech osm předškoláčků se představilo básničkou ušitou každému na míru a jako tanečníci z Pomády zvládli kluci a děvčátka s velkým odhodláním i tento kousek svého programu. To hlavní, co skrývaly dárkové tašky, byly pohádkové knihy s věnováním, které budou dětem připomínat dobu strávenou v mateřince. Odpoledne pak pokračovalo ryze kočičím programem pro všechny děti a bylo plně v režii klaunice Kalimero. K chuti přišly dobrůtky v samoobslužném baru, a kdo chtěl, mohl si vystát frontu u malování na obličej. Loučení s předškoláky však ještě pokračovalo 28. června při nocování ve školce. Pro některé obyčejný den, pro našich 7 odvážlivců v něčem speciální. Asi tušíte v čem. Rozhodli se přenocovat v prostorách školky. Bez maminky, bez tatínka. První bod pátečního programu byla návštěva dopravního hřiště v Malých Hošticích. Už během startování autobusu začalo slzavé údolí. Nemyslete si, neplakaly děti. Ty jen se smíchem prohlašovaly: „Koukejte, moje mamka brečí…..a ta moje taky!“ Na dopravním hřišti si děti s koloběžkami užily spoustu zábavy, ale zároveň v duchu dodržování dopravních předpisů, vždyť měly hřiště jen samy pro sebe. Výlet jsme v autobuse zakončili písničkou Koloběžka. Po společné, různorodé večeři, začala bitva s vodními balónky. A protože vítězem se stal každý, kdo se dal ždímat, čekalo na bojovníky dětské „šampáňo“. Na přání dětí nemohla chybět stezka odvahy, což překvapilo hlavně paní učitelky. Unavení kluci a děvčátka ještě zvládli pohádku na dobrou noc a pak se ukázali jako správná parta. Natlačili si matrace co nejvíce k sobě a za vzájemného tulení usnuli. Ranním „budíčkem“ nastalo to pravé loučení, každý z předškoláků si odnesl svou šerpu a věříme, i spoustu nejen nočních zážitků.